A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Izrael - Cestopisy

Izrael 2008 - jednodenní výlet

Jednodenní výlet v rámci dovolené v Egyptě - říjen 2008.

Izrael 2008 - jednodenní výlet

Izrael 5.10.2008 : Mrtvé moře,Jeruzalém,Palestina-Betlém

Program:
Koupání v Mrtvém moři
Olivetská hora – výhled na Starý Jeruzalém
hora Sion – Poslední večeře Páně, Kostel na Nebevzetí Panny Marie
Betlém – oběd, Koslel Narození Páně
Zpět do Jeruzaléma přes bránu Jaffo – Kostel sv.Hrobu (Golgota,Ježíšův hrob), arabský trh s Křížovou cestou, Zeď Nářků

Opět,tak jako vloni jsem se vydala na dovolenou s partou přátel a stejně jako vloni na Sinajský poloostrov do hotelu El Faraana Reef a protože jsme se už doma domluvili,že zkusíme výlet do Izraele,když už budeme tak blízko, zbývalo jen se rozhodnout s kým tento výlet podnikneme. Těsně před odletem se na Orbionu objevila Maja -(Majatour) a nabídla tento výlet s tím, že oproti CK Exim Tours , se kterou jsme na dovolenou jeli, ona má zařazen v programu i Betlém. Přiznávám,že jsme do poslední chvíle pořád ještě váhali,komu tedy svěříme naše těžce vydělané peníze a tak jsme si s Majou domluvili schůzku ,ještě před schůzkou s delegátkou Eximu. Maja dorazila přesně na čas a po chvilce povídání jsme se rozhodli, že vyrazíme do Svaté země právě s ní………a udělali jsme moc dobře. Dáváme jí tedy zálohu (ne celou částku) na výlet,přece jen ještě trocha pochybnosti v nás je,ale jak se posléze ukázalo,bylo to zbytečné. Maja pořádá výlet v neděli a odjíždí se brzy ,tedy ve 23.15 hodin od hotelu,máme od Maji zajištěné i balíčky s jídlem. Ovšem to se hotel moc nevytáhl, balíček je opravdu skromný !!!

Přijede pro nás auto,které ještě vyzvedne několik lidí včetně Maji na jiných hotelech a odveze nás kousek za Sharm ,kde počkáme na autobus ,který nás ještě s dalšími klienty odveze na Egyptsko – Izraelskou hranici. V Autobusu si vyplníme nezbytné karty na přechod přes hranice,abychom se vůbec nemuseli zdržovat. Je nám vysvětleno,jak se na Izraelské hranici chovat,aby nebyl problém. Víme,že budeme procházet po jednom a budeme tázáni, jestli nemáme zbraň a zda jsou všechny věci co máme naše,jestli nám někdo něco nedal,abychom to přenesli přes hranice. Cesta trvá asi 3 hodiny i s přestávkou na Egyptské straně na WC a občerstvení. Protože jsme vyjeli celkem brzy a je neděle,to se většinou na výlet do Izraele nejezdí,dorazíme na hranice jako 1. autobus z Egypta a jde vše jako po másle,přesně tak,jak nás Maja informovala,jen s tím rozdílem,že neprocházíme po jednom,ale po dvou. Jdu s Davidem a z naší skupiny si Izraelci vybírají na kontrolu Davida a ještě jednu slečnu,dělají stěry z pasů na střelný prach a drogy. Ale jsou čistí,tak můžeme dál . Tolik diskutovaná voda na diskuzi Orionu je nezajímá,klidně nám ji nechávají,jen z brašny s foťákem mi vyndají všechny baterie a kontrolují obsah brašny. Vše mi vrátí a jdeme dál. Projdeme pasovou kontrolou a jsme na Izraelské straně. Tam už nás čeká autobus s Izraelským řidičem Ibrahimem s ním strávíme spolu s Majou celý den.

Naše cesta pokračuje tedy přes Negevskou poušť k Mrtvému moři. Po cestě nám Maja vysvětluje pár zvláštností ohledně hranic v Eilatu s Jordánskem zvlášť je zajímavý systém letiště ,totiž když přiletíte do Eilatu a vystoupíte z letadla na pravo,jste v Jordánsku a nalevo v Izraeli. Prostě je to společné letiště pro oba státy. Maja začíná svůj slovní maratón a už tušíme,že to bude skvělý výlet. Její perfektní znalost arabštiny je podle mě velkou devizou a jak se ukáže později,nemýlím se. S Ibrahimem mluví arabsky, stává se prý,že řidič neumí anglicky a tak to je potom docela prekérka.

Projíždíme Negevskou pouští přijíždíme po 2 hodinách k jižní části Mrtvého moře.

Jedinou známkou života ve vyprahlé poušti jsou skupinky beduínů. V průběhu staletí bylo provedeno mnoho pokusů o zúrodnění Negevské pouště. Izrael zahájil programy na hospodářský rozvoj regionu formou pouštních kibuců. Kibuc = idea vymyšlená východoevropskými židy. Hlavní myšlenkou venkovských zemědělských osad je soběstačnost a rovnost,kdy všichni členové pracují pro společné blaho. Jedná se o vysoce produktivní komunity s vlastními plenárními schůzemi na nichž se rozhoduje o veřejných záležitostech. Trošku mi to připomnělo jistou ideu totalitního režimu u nás a jinde na východě

Přijíždíme k jižnímu cípu Mrtvého moře. Je to ve skutečnosti jezero,které leží na nejníže položeném místě na světě se -421m pod hladinou moře a je nejnižším bodem na Zemi. Jeho voda je bohatá na minerály (hořčík,brom a jod) a obsahuje 26 % pevných látek. Léčivé účinky jsou jistě nepopiratelné a západní břeh vroubí lázně a sanatoria.Dnes je však Mrtvé moře ohroženo poklesem hladiny ,jenž od začátku 20.století dosáhl 12 m. Vzniká projekt na záchranu ,s tím,že by se snad mělo propojit s Rudým mořem,ovšem propočítává se,co to udělá s koncentrací vody v Mrtvém moři a podobně. Popisovat plavání v Mrtvém moři je zcela zbytečné,to se musí prostě zažít. Voda má konzistenci podobnou oleji a kupodivu je z ní i olej cítit . Je příšerně slaná a hořká,Maja nás varovala,abychom neochutnávali, a to je jako by mi řekla – ochutnej!!!- tak jsem ochutnala a je to fakt nepoživatelná tekutina ! Zůstáváme ve vodě asi 15 minut,stejně se nedoporučuje víc jak 20 minut,ono popravdě ani déle nevydržíte,ta voda štípe,bojíte se aby vám nestříkla do očí a co se v ní dá a nedá dělat,zjistíte po chvilce.I když má příjemných 29 stupňů,jsme rádi,že jdeme pod sprchu.
Na místě,kde jsme se koupali je občerstvení,šatny,sprchy a nezbytná prodejna kosmetických přípravků na vše, na co si jen vzpomenete. Rusky mluvící asistentky vám vysvětlí,co všechno by jste měli koupit,že to nutně potřebujete k životu,no nevím , tenhle způsob nákupů mně osobně nebere !!! Ovšem zdá se nám vše příšerně předražené a tak kupujeme jen maličkosti jako suvenýry.

Odjíždíme směr Jeruzalém ,stále kolem Mrtvého moře až k jeho severní části ,kde je krásnější pobřeží než na jihu. Ovšem už bez hotelů a sanatorií. Pobřeží je pusté a „mrtvé“ , jen místy vidíme ve vodě pár lidiček a podle Mají jsou to právě lidé z kibuců. Projíždíme stále ještě Negevskou pouští a míjíme osamocenou pevnost Masada na vrcholu skalního útesu (cca 400m n.m.) vystavěnou Herodem Velikým na břehu Mrtvého moře. Byla to nejbezpečnější pevnost provincie Judey s cisternami a sklady,lázněmi a koupelnami,slavnostními sály a paláci.Poté,co byl r.70 při židovském povstání proti Římanům zničen Jeruzalém,uprchlo 976 židovských vzbouřenců do Masady a opevnili se zde. Poté převzal situaci Flavius Silva vyzbrojen legií o síle 15000 mužů Když vůdce pevnosti Eleazar ben Jaír poznal,že je jakákoliv obrana marná pronesl větu: Raději zemřeme,než abychom upadli do otroctví našich nepřátel,raději se svými ženami a dětmi svobodně odejděme z tohoto světa. Dobrovolně se rozhodli odejít ze světa všichni muži,ženy a děti. Pak bylo vybráno 10 mužů, kteří zabili všechny obyvatele pevnosti.Poslední žijící obránce zapálil palác a nalehl na svůj meč. Bohaté zásoby vody a potravin ale zůstali nedotčené,aby Římané viděli,že nepřišli o život hlady a žízní. Když se ráno římští legionáři dostali do pevnosti ,potkali zde pouze dvě ženy,které unikly dobrovolnému masakru,skryty v jedné z cisteren. A zazvonil zvonec pohádky je konec…cha cha Návštěva Masady je povinností každého Izraelce a je součástí vojenské přísahy.

Stále více se objevují cestou beduínské osady a kibuci.

A už přijíždíme do Jeruzaléma a naše první cesta vede na Olivetskou horu odkud je překrásný výhled na Starý Jeruzalém, pořídíme tu několik fotek s klasickými stavbami, jako je Skalní chrám , jeden z prvních počinů islámské architektury,který postavil umajjovský chalífa Abd-al-Malik v letech 688–94 a měl proklamovat nadřazenost islámu a být ohniskem islámské víry ve Svatém městě. Dnes vévodí celému Jeruzalému a stal se jeho symbolem. Pohled na něj s muslimskou čtvrtí v pozadí je opravdu překrásný. Vpravo pak Ruský chrám Máří Magdalény (Ruský pravoslavný chrám) , postavený carem Alexandrem III. V roce 1885, jehož 7 zlatých cibulových bání se řadí k nejúchvatnějším dominantám Jeruzaléma.. Pod námi se rozprostírá Židovský hřbitov a právě tu probíhá pohřeb a ortodoxní židé v černých oblecích a klasických kloboucích mezi bílými pomníčky nelze přehlédnout. Mnoho židů touží být pohřbeno na Olivové hoře v blízkosti Jošáfatova údolí,kde bude podle tradice v den posledního soudu lidstvo vzkříšeno.

Odjíždíme na horu Sion – mezi městskými hradbami a horou se táhne Jošáfatovo údolí s několika hrobkami z 1. a 2. století před Kristem. Na jižním konci údolí se nalézá 3000 let stará osada (Davidovo město),jež se měla rozvinout v Jeruzalém. Terén se zvedá směrem na západ v oblasti hory Sión,spojované s poslední večeří Páně. Projíždíme kolem Síně holocaustu,na opačné straně silnice se rozprostírá křesťanský hřbitov s hrobem Němce Oskara Schindlera,který za 2.sv.války zachránil více jak tisíc židovských vězňů z koncentračních táborů tím,že je zaměstnal ve své továrně. Stal se symbolem boje proti holocaustu a před smrtí v roce 1974 požádal o možnost být pohřben v Jeruzalémě. Maja podrobně vykládá o poslední večeři Páně, která se konala v gotické budově jenž se jako jediná dochovala z rozlehlého kostela ,který vybudovali křižáci na památku Zesnutí Panny Marie. A tady už mám z toho hlavu tak zamotanou,že nevím která bije Maja se tomu směje a povídá,že napoprvé to nechápe nikdo,jak to vlastně všechno bylo,to mně teda dost uklidnilo . Projdeme Večeřadlem,kde není nic jen krásná vitrážová okna a na stěně jakási věta v hebrejštině,Maja říká,to je ta věta o které jsem mluvila,ale já nevím,kde jsem zrovna poletovala,takže si tu tabulku fotím,ale o jakou větu jde se přiznám nevím.
A teď si nejsem jistá,jestli tady,nebo někde jinde , tu stojí Strom života v podobě zlatého olivovníku. Prostě tady mi výklad Mají nějak unikl v euforii z focení …..
Vylezeme na střechu a tady jsme prý na „Střeše Světa“ Maja vykládá a já jdu fotit z tohoto místa kostel Nanebevzetí Panny Marie .

Odjíždíme do Betléma , (s tím,že se do Jeruzaléma posléze vrátíme) rodiště Ježíše Krista,vzdáleného 10km jižně od Jeruzaléma, v kopcovité,úrodné krajině- díky tomu nese jméno,jež znamená „Dům chleba“. V Betlémě žijí převážně arabští křesťané a patří k takzvaným autonomním oblastem budoucího palestinského státu. Přejíždíme tedy do Palestiny a Maja nás upozorňuje,abychom nyní nechali foťáky odpočinout,za focení na hranici jsou obrovské pokuty a to by nestálo za to. Do autobusu vstoupí ozbrojenci se samopaly a chtějí vidět pasy. Nic víc,můžeme projet. Zastavujeme u obchodu,kde nakoupíme růžence,vyřezávané betlémy a podobné předměty a jdeme na oběd. Po obědě jdeme do kostela Narození Páně. Bazilika Narození: jeskyně narození je ústředním bodem kostela. Stříbrná hvězda na podlaze označuje místo,kde se prý narodil Ježíš.Schází se sem do podzemí,kde je neskutečné vedro. Věřící pokládají zakoupené předměty na toto místo,a má to tu jistou atmosféru i pro nevěřící. Třicet ze čtyřiceti polychromovaných sloupů ve střední lodi nese křižácké malby světců a Panny Marie s dítětem , jsou zhotoveny z leštěného růžového vápence. Přicházíme k podlahové mozaice nalevo od oltáře která se zachovala v původním stavu z někdejší baziliky.

Odjíždíme z Betléma, (tady bych taky přivítala více času na procházku ulicemi), zpět do Jeruzaléma do kostela Svatého hrobu. Na Palestinské hranici opět proběhne vše bez sebemenšího problému a tudíž můžeme pokračovat směr Jeruzalém. Přijíždíme k chrámu Božího hrobu,který vyrostl na místě předpokládaného ukřižování,pohřbu a zmrtvýchvstání Krista a je nejvýznamnější křesťanskou památkou. Vejdete-li do chrámu hlavním vchodem,schodiště vpravo vedou na Golgotu ,což v hebrejštině znamená „místo lebky. Prostor je rozdělen na dvě kaple. Nalevo řecká pravoslavná kaple s oltářem umístěným přímo na skalním výchozu,na němž byl podle tradice vztyčen Kristův kříž.Měkčí okolní hornina byla odstraněna při výstavbě chrámu a zbylou puklou Golgotu je možné shlédnout přes ochranné sklo kolem oltáře.Jedná se o dvacáté zastavení křížové cesty. Vpravo se nachází římsko-katolická kaple s desátým a jedenáctým zastavení.Mezi oltáři stojí oltář Stabat mater připomínající Mariin žal,když stála u paty kříže a označuje třinácté zastavení . Určitě nejfrekventovanějším místem je puklý kámen z růžového mramoru,na němž skonal Ježíš. Věřící tu pokládají předměty,které chtějí posvětit ,kámen líbají a modlí se u něj. Někteří mi připadají,že jsou jako v transu.
Důkazů o tom,že kostel stojí na místě Kristova ukřižování je sice shromážděno poskrovnu,zato jsou nezvratné. Pokropím růženec koupený mamině svěcenou vodou ,na to jsem nesměla zapomenout a můžu z Jeruzaléma odjet ,ale ještě nás čeká Zeď nářků.

Procházíme přes súk,kde nás upozorňuje Maja ještě na další Kristova zastavení na křížové cestě. Že křížová cesta povede přes obchůdky,jsem opravdu netušila a dost mě to překvapilo . Ale i tady by bylo zajímavé mít víc času ,opravdu jsme proletěli jako řízená střela.
Procházíme přes skener ke Zdi nářků.

Zeď nářků je pozůstatkem západní zdi bývalého biblického chrámu Židů na hoře Moriah.Je to nejsvětější místo Židů a je cílem mnoha židovských poutníků. Největší nával tu zažijete asi v pátek večer,kdy sem přicházejí věřící a motlitbami a písněmi se připravují na šabat. Plot mezi muži a ženami- muži vlevo,ženy vpravo byl postaven na naléhání ortodoxních Židů až v roce 1970. V mužské části bylo poloprázdno u ženských narváno,asi prostě víc naříkají

Byl to krásný výlet i když pro mě osobně docela chaos,těch informací bylo najednou tolik,že jsem z toho měla po hodině v hlavě totálně smotaný švihadlo,tak jestli jsem tady něco pomotala tak mně na to upozorněte a já to opravím. Poznámky jsem nestíhala psát a tak mám teď po ruce průvodce ,jinak bych nebyla schopná to dát do kupy Toto putování po Jeruzalémě bych viděla reálně na 2–3dny jeden den je málo,ale díky za něj,jsem ráda,že jsem to viděla a zažila tu atmosféru,která je na svatých místech opravdu silná a zvláštní.

Odjíždíme unavení zpět do Egypta na hotel,nohy bolí asi každého z nás,vždyť jsme nalítali pěkných pár kilometrů,ale stálo to za to……

Nakonec chci poděkovat Maje,byla nám skvělou průvodkyní,na to jak je mlaďounká,opravdu toho hodně ví a zná,mohu vřele doporučit.

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
9
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
ferdyš 03.10.2009 20:33
 

:-( mám se co učit. jsi jednička :-) ;-)

  • Anonym (2)
  • Anonym (3)
Milena 07.01.2009 11:16
 

papoušek -Hani-děkuji ;-)

  • Anonym (4)
  • Anonym (1)
papoušek 05.01.2009 20:57
 

Paráda :-cestopis i fotky!Dávám 5 hvězdiček.

  • Anonym (2)
  • Anonym (3)
papoušek 05.01.2009 20:57
 

Paráda :-cestopis i fotky!Dávám 5 hvězdiček.

  • Anonym (5)
  • Anonym (2)
papoušek 05.01.2009 20:56
 

Paráda :-)cestopis i fotky!Dávám 5 hvězd.

  • Anonym (4)
  • Anonym (2)
Milena 05.12.2008 22:31
 

Moc všem děkuji,teď jsem měla trošku starosti a nechodila jsem sem,ale už je to v poho a zase tu budu ;-)
kesus (Věrko) to se nezadaří takto každý rok,ale snažím se :-)

  • Anonym (4)
  • Anonym (2)
Dana11 10.11.2008 22:59
 

Mileno ,opravdu to nemá chybičku.Mě jsi moc zaujala svýma cestopisama.Všechny je člověk čte a nemůže se odtrhnout.Moc děkuji,zase si ráda něco přečtu a kouknu na krásné a zajmavé fotky.Moc dík :-D

  • Anonym (3)
  • Anonym (2)
kesus 30.10.2008 13:45
 

Ahoj Milen, musím Ti napsat jinak to nejde, protože Tvůj cestopis a způsob jakým je napsán člověka nadchne. Moc pěkně napsáno, muselo Ti to dát práci. Koukám, že od loňska, kdy jsme si vyměnili pár psaníček jsi byla už zas na dvou místech. 8-O Není to ale závist, je to paráda. Hned bych jela, připomněla jsem si Jeruzalém s Tvým cestopisem a opět jsem se vžila do okamžiků, které člověk u Mrtvého moře a svatých míst prožíval. Jen Betlém jaksi nepatřil k tomuto zájezdu, to jste měli opravdu štěstí na tu delegátku Maju. S pozdravem Věra

  • Anonym (2)
  • Anonym (4)
menima 24.10.2008 20:03
 

Moc pěkně se to čte,jakobych tam byla :-)

  • Anonym (3)
  • Anonym (4)
Zpět na všechny diskuze